Ve dnech 1. až 3. června 2022 bylo v Kongresovém centru Slovenské akademie věd ve Staré Lesné (Vysoké Tatry, Slovensko) uspořádáno již 38. symposium „O důlní a environmentální geofyzice“. Tradice těchto setkání sahá až do roku 1970, kdy první symposium organizovali polští kolegové v Karpaczy. Změny v přístupu k hornictví a větší důraz na environmentální problematiku postupně dotvářely symposium do dnešní podoby. Aktuálně je perioda symposií dvouletá s pravidelným střídáním pořádající organizace z ČR, SR a Polska.
Letošní ročník pořádali naši slovenští kolegové, jmenovitě „Department of Engineering Geology, Hydrogeology and Applied Geophysics, Faculty of Sciences, Comenius University in Bratislava, Slovakia and Institute of Geosciences, Faculty of Mining, Ecology, Process Control and Geotechnologies, Technical University in Košice, Slovakia“. Organizační výbor řídil prof. RNDr. Roman Pašteka, PhD., dále ho představovali RNDr. Bibiána Brixová, PhD., Mgr. Ema Nogová a Mgr. Erik Andrássy. Vědecký výbor pracoval pod vedením prof. RNDr. Miroslava Bielika, DrSc., jeho členové byli Prof. Dr. Zdeněk Kaláb PhD., RNDr. Vladimír Rudajev, DrSc., doc. RNDr. Jan Vilhelm, CSc., Ing. Milan Brož, CSc., doc. RNDr. Pavel Pospíšil, Ph.D., prof. dr.hab. Wacław Zuberek, prof. dr.hab. Adam Idziak, prof. RNDr. Blažej Pandula, CSc., prof. Ing. Stanislav Jacko PhD., doc. RNDr. Andrej Mojzeš, PhD. a doc. RNDr. René Putiška, PhD.
Několik příspěvků se samozřejmě více či méně dotklo projektu EPOS. Zde vzpomenu příspěvek polských kolegů Rudzinskéko, Lasockého, Orlety-Sikora, Kocota, Lesnodorské a Leloneka s názvem An open data infrastructure for the study of anthropogenic hazards related to exploitation of georesources as part of the European Plate Observing Systém (EPOS).
Konference se zúčastnilo asi 50 pracovníků, a to z vědeckých institucí, univerzit i provozních organizací. Odeznělo 29 příspěvků a prezentováno bylo i 11 posterů (abstrakty naleznete na stránce pořádající katedry https://www.kaeg.sk).. Součástí sympozia byla i odborná exkurze do Belianské jeskyně. Na webu nalezneme tuto základní informaci: „Belianská jeskyně vznikla korozní a erozní činností vod z ledovců a srážek ve vápencích Belianských Tater. Již v roce 1731 ji pravděpodobně navštívili zlatokopové, objevena byla v roce 1881 a hned o rok později zpřístupněna veřejnosti, čímž se zařadila mezi nejstarší zpřístupněné jeskyně na Slovensku. V roce 1979 byla vyhlášena Národní přírodní památkou. Celková délka jeskyně je 1752 metrů, zpřístupněných je 1275 m chodeb. Průměrná teplota v jeskyni je +5,2° C. V nejbohatěji zdobené jeskyni Tater najdeme krápníkovou výzdobu i podzemní jezírka.“ Kromě „jeskynních zážitků“ mám jeden zážitek navíc – památku na více než 800 schodů v jeskynním systému, které je nutno absolvovat při prohlídce!
Mohu-li shrnout proběhlé symposium, mělo jako vždy vysokou odbornou úroveň, která se promítala také do „krásných dlouhých diskuzí“. Organizátorům patří veliký dík za dobře uspořádanou akci. A už nyní se můžeme těšit na další sympozium za dva roky v Polsku.