Monitorovací síť SLOPENET slouží ke sledování aktivity a vývoje různých typů svahových pohybů, od pomalu se pohybujících, hlubokých komplexních svahových deformací (DSGSD), přes mělké sesuvy až po dynamiku skal a skalní řícení.
Sledování sesuvů v síti SLOPENET je důležité pro ochranu obyvatelstva i majetku. Současné nejmodernější způsoby monitoringu zahrnují analýzu dat v reálném čase za pomocí různých metod a čidel. Patří k nim metody povrchové, podpovrchové a distanční.
Mezi povrchové metody řadíme různé způsoby sledování povrchových deformací a pohybů (např. trhlinoměry, extenzometry, nebo geodetické metody). Podpovrchové metody zahrnují zejména sledování hladiny podzemní vody, inklinometrická měření nebo sledování změn parametrů horninového prostředí (např. saturace vodou) pomocí měření změn pórových tlaků nebo geofyzikálních metod. Distanční metody pak zahrnují využití dat získaných z leteckého nebo satelitního snímání povrchu Země. Přes nespornou výhodu, kterou poskytují distanční data (pokrytí velkého území) je jejich využití ve střední Evropě velmi omezené, zejména kvůli vegetačnímu pokryvu, který znemožňuje podrobné sledování.
Dlouhodobý monitoring probíhá v ČR i v zahraničí (Slovensko, Kanárské ostrovy), převážná většina lokalit je ale tuzemských. Mezi významné sledované lokality patří v oblasti Českého masivu například komplexní svahová deformace Čeřeniště, sesuv v Třebenicích v Českém středohoří, nebo lokalita Dneboh v České křídové tabuli. Dále máme osazeny lokality svahových deformací ve Vnějších Západních Karpatech (např. hluboce založené svahové deformace na Ondřejníku a Kněhyni).
V posledních letech navazujeme na tato měření komplexnějšími monitoringy, kde sledujeme nejen pohyby, ale i teplotní změny a další parametry, které mají vliv na stabilitu skalních masivů. Mezi tyto nové lokality patří například Pastýřská skála v Děčíně, údolí Ohře u Karlových Varů nebo Branická skála v Praze.